Riziko pro lidské zdraví

----

Při důsledném dodržování základních hygienických pravidel je riziko nákazy pro člověka minimální. Doporučuje se vyvarovat se jakéhokoli zbytečného kontaktu s podezřelými či uhynulými zvířaty a jejich biologickým materiálem (trus, peří apod.).

Potraviny dostupné v obchodní síti jsou bezpečné. Veterinární dozor nad chovy drůbeže a kontrola zdravotní nezávadnosti produktů živočišného původu probíhá kontinuálně od chovu přes zpracování až po prodej. V domácnosti stačí při manipulaci s drůbežím masem a vejci dodržovat běžné hygienické zásady. Běžná tepelná úprava (vaření, pečení apod.) spolehlivě inaktivuje virus při dosažení teploty 70 °C v jádře potraviny po dobu jedné sekundy.

Na ptačí chřipku u lidí lze vyslovit podezření, pokud se v okruhu přibližně 10 km od pracoviště vyskytlo ohnisko nákazy a dotyčná osoba onemocní s příznaky horečky, bolesti hlavy, kašle a dýchacích obtíží přibližně do týdne po kontaktu s potenciálně infikovaným zvířetem. Přestože je pravděpodobnost lidského onemocnění ptačí chřipkou velmi nízká, v případě podezření se doporučuje konzultovat lékaře a požádat o vyšetření.

Proč představuje ptačí chřipka hrozbu?

----

Informace o způsobech přenosu nákazy na člověka jsou stále omezené a v současnosti neexistuje specifická vakcína pro lidi. Z tohoto důvodu je nezbytné přijmout přísná protinákazová opatření pro osoby pracující v zemědělství, na jatkách a v masozávodech. Ptačí chřipka má také významné ekonomické dopady v podobě zákazu dovozu drůbeže a drůbežích produktů ze zasažených zemí a může vést k likvidaci podniků spojených s chovem a zpracováním drůbeže, neboť v případě potvrzení nákazy, a v některých zemích i při pouhém podezření, dochází k utracení postižených hejn.